Vyzkoušeli jsme bydlení v dřevostavbě
Víkend v Jizerských horách jsme strávili jako rodinný s dětmi. Pozval nás manželův spolužák z volyňské vyšší odborné školy, se kterým studoval obor dřevostavby. Dům, kde jsme byly ubytované tři rodiny s dětmi je vzorovým domem firmy DOMESI, kde si každý zájemce o takový typ domu může objednat pobyt proto, aby si vyzkoušel, jak se v něm žije. http://domesiconcepthouse.com/
Vnímání prostoru z pohledu ženy:
I když jsme z našich norských pobytů na bydlení ve dřevostavbě zvyklí, tak mě přeci jen zajímalo, jestli bude nějaký rozdíl v domě postaveném u nás českým stylem. Uspořádání domu jako 4+KK bylo pro šest dospělých a pět dětí tak akorát. Prostorná kuchyně společná s jídelnou a obývacím koutem tvoří v podstatě srdce domu nad kterým levituje patro otevřené do vrcholu střechy s nebesky modrou podlahou. Tento způsob otevřené galerie v loftovém duchu není v Norsku zvykem. Místnost bez oddělení od ostatních stěnou je pro rodinu málo praktická přes noc, kdy děti jdou dříve spát a rodiče si chtějí posedět a povykládat třeba u skleničky vína. Naopak přes den je super, když si nahoře děti s tátou hrají a nepletou se mámě v kuchyni do vaření. Dvě oddělené místnosti zařízené jako ložnice rodičů s manželskou postelí a pokoj dětí se dvěma samostatnými lůžky už soukromí zaručují. Jediný drobný nedostatek je se zvukovou izolací jednotlivých prostor. Asi obecně je to problém všech dřevostaveb, že stále máte pocit, že jste si se všemi v domě tak nějak blízko. Možná, že je to něco, co současné rodiny, tedy partneři navzájem a děti s rodiči, docela potřebují. Musím proto přiznat, že nám toto rodinné setkání ve stylovém dřevěném domě náramně prospělo.
Vidění domu z pohledu muže:
Obecně vnímám, že stavění dřevostaveb se ubírá dvěma základními směry. Zejména v Německu a jemu přilehlých státech Evropy, tedy i u nás, probíhá snaha dostat co největší část výroby dřevostavby do haly pod střechu. Naopak ve státech severní Ameriky a severní Evropy se dům staví z připravených polotovarů v podstatě na místě. Vzorový dům v Pulečném je typickou ukázkou způsobu stavění dle první uvedené varianty. Z mého pohledu nábytkáře se z domu stává „skříň“ nařezaná a smontovaná z desek určitých formátů a sešroubovaná na místě montážní skupinou. Samotná montáž domu pak na místě jeho určení trvá, dle objemu domu, řádově jen několik dní. Veškeré stěny, podlahy i střecha jsou předpřipraveny ve výrobní hale v podobě panelů, které se na místě sesadí pomocí jeřábů.
Desky, z nichž je dům postaven nesou název CLT - Cross Laminated Timber. Jde vlastně o celodřevěné tří a vícevrstvé desky, slepené ze spárovek pod úhlem 90°. Dalo by se říci, že jsou to takové obří překližky. Výhoda domu postaveného tímto způsobem je dle mého názoru v optimalizaci tepelných mostů a možnosti vysoké tepelné odolnosti stavby, což ji dělá nízko nákladovým tipem bydlení. Za jeden z největších kladů považuji zkrácení doby stavby na místě na úplné minimum. Samotné stavbě ovšem předchází složitá logistická a projekční činnost, která by například většině skandinávských stavitelů rodinných domků přišla úsměvná a zbytečná. Domy stavěné z CLT desek potřebují mít pro výrobu v halách dokonalou výkresovou dokumentaci, podle které se jednotlivé panely a nosníky s vysokou přesností vyrábějí. Klasické dřevostavby stavěné oplášťováním sloupkové konstrukce se z velké části vymýšlejí na místě. Tím, že stavba vzniká pomalu, lze i během stavby do jisté míry upravovat proporce na základě potřeb klienta podle toho, jak se postupně prostorově dům vyvíjí. Toto u dřevostavby vyprojektované pro výrobu v hale jde mnohem obtížněji. Proto velmi chápu a oceňuji možnost si vyzkoušet nanečisto prostor a pocit bydlení v takto postaveném domě.
Podívejte se na fotky. Také by se Vám tu líbilo?
Lenka + Tomáš
zpět na přehled článků
